Výlet do Izraele

V týdnu od 17. do 24. února jsme se společně se skupinou ostatních lidí vypravili do Izraele. Většina lidí si ani nedovede přestavit, jak to tam vapadá. Přiznám se, po příjezdu do Izraele jsem byl velice překvapen.

Izrael je ze 4/5 poušt. Jediné přírodně zelené místo v Izraeli jsou Golanské výšiny, kam jsme se ovšem kvůli nepokojům nepodívali. 

První tři dny jsme stanovali v poušti, konkrétně v kráteru Makhtesh Ramon (blízko od města Mizpe Ramon). Ve skutečnosti je to ovšem tzv. erozní pánev. "Kráter" totiž vznikl erozí (původně se tu nácházelo moře, které potom odteklo a nakonec se na všem ještě podepsal vítr). Není ale vyloučeno, že do kráteru nespadl meteorit (ale zaručeně ho nevytvořil, protože vzhled kráteru neodpovídá tomu, že by ho meteorit vytvořil). Přesto jsem byl kráterem velice překvapen. Na každém kroku se nacházely chalcedony (konkrétně pazourky) a výjimečně i acháty. V wadí se dokonce nacházely tzv. spongility (horniny, které vznikly stmelením pomocí jílu, do kterého se nakonec dostal oxid křemičitý a tudíž celou horninu přeměnil na "jeden velký chalcedon". Dost často se tu také nacházel vápenec a tudíž i celkem pěkné krystaly kalcitu. Nalezl jsem i sádrovec, ale mrzí mě, že se mi nepovedlo najít speciální tvar, tzv. pouštní růži. Ve velkém množství se tu také nacházely kusy minerálů železa, nejspíše hematitové konkréce s vysokým obsahem železa. Pravděpodobně se na mořském dně vyskytovalo velké ložisko železa. Zajímavé bylo, že dno s vyšším podílem železa bylo uspořádáno do kružnice. Na "stolových horách" se nám také podařilo najít mnoho zkamenělin (zavinutce a amonity). Na určitých místech se zkameněliny nacházely asi tak často, jako u nás na polích křemeny a živce. Co mě také velice potešilo byl můj poslední nález v Makhtesh Ramon, artefakt vyrobený z pazourku s obrovskou patinou (změny, které prodělal předmět až po jeho vytvoření, nejdříve naleptání kyselinou a nakonec dehydratace), který pochází z doby kamenné.

Následovalo koupání v Mrtvém moři, které jsem si velice užil. Vzduch zde byl tak nasycený solí, že jsem si připadal, jako kdybych byl v nějakém sopečném kráteru, kde uniká síra. U Mrtvého moře jsem si nalezl velice pěkný vzorek halitu, který vznikl odparem mořské vody. U Mrtvého moře jsou velice dobré podmínky pro vznik krystalů halitu, protože procentuální obsah soli ve vodě je asi 33,7% a navíc stále vysychá, tudíž se na břehu usazuje sůl, která má dost času na vykrystalizování.

Poté jsme se vypravili do Wadí Quelt, ze kterého jsme se vydali do Jericha, nejstaršího města na světě, starého asi 10 000 let. Podívali jsme se na vykopávky tohoto nejstaršího města. Na vykopávkách bylo několik vstev - 3. První vrstva (spodní) byla vrstva města starého asi 10 000 let, pak následovala vrstva stáří asi 6 000 let a nakonec třetí a poslední vrstva, byla ta, na které jsme stáli, tzn. dnešní, celkem moderní Jericho.

Poslední 2 dny jsme pobývali v Betlémě a v Jeruzalémě, ve kterém se mi od prodejce minerálů podařilo získat 2 velice pěkné tyrkysy špěrkové kvality, z nichž jeden je již v Jihočeském muzeu. 

Izrael se mi velice líbil a mrzí mě, že se nám nepoštěstilo navštívit Golanské výšiny.